Společenství rodin – z historie po současnost

Počátky našeho společenství mají své kořeny již v době socialismu. Bratry a sestry tehdy duchovně vedl otec Pavel Uhřík OFMCap. a pamětníci vzpomínají na spontánní a radostnou atmosféru, v níž probíhala setkání kořeněná příchutí zakázaného ovoce. Toto společenství se scházelo ve Stádle a později v Újezdě u Uničova. Z něj se osamostatnily tři mladé manželské páry, jejichž malé děti poněkud narušovaly program, a ty položily základ olomouckého společenství rodin.

Vůně jejich příkladu přilákala i další, kteří se začali scházet spolu s nimi.  Tato komorní setkávání probíhala v rodinách a duchovního vedení se ujal otec Anastáz Polášek OFMCap., který nás teoreticky seznamoval s Ideály sv. Františka a prakticky představoval žitou františkánskou pokoru a Františkova ducha.

V roce 1995 ho v duchovní péči vystřídal otec Bonaventura  Štivar OFMCap., který udělal pořádek i po stránce kanonické. Společenství mělo tehdy pět členů s trvalými sliby a šest kandidátů. Proběhly volby, konala se formace noviců.  V tomto roce jsme si také prožili první exercicie, které se pak uskutečňovaly každým rokem. Setkání probíhala nadále v domácnostech, modlili jsme se breviář a otec Bonaventura nás seznamoval s životem a myšlením sv. Františka, probírali jsme řeholi a konstituce a rozjímali evangelium. Během následujících let nás otec Bonaventura vybízel a učil samostatnosti při rozjímání a rozboru Písma sv. Proto si rozjímání nad úryvkem evangelia vždy připravuje jeden člen nebo manželský pár a ostatní se připojují se svým rozjímáním ve společné diskusi.

V roce 1996 složili čtyři novicové sliby a přicházeli další manželé žádající o vstup. Přibývalo tedy členů, přibývalo i dětí a proto se setkávání přesunula z rodin do kapucínského kláštera v Olomouci, kde je více místa. Abychom zachovali intimní rodinný charakter, scházíme se jednou za měsíc večer k modlitbě breviáře v rodinách.

Projevili zájem noví členové – už to nejsou jen manželé, jsou to i svobodná děvčata.

V roce 1999 jsme si odhlasovali rozdělení společenství na dvě sekce – olomouckou a prostějovskou. Vždy jednou za tři měsíce se uskutečňovalo setkání společné.

Společenství se stále rozrůstalo. V roce 2000 čítalo 16 členů s trvalými sliby a 5 kandidátů, přicházely další studentky.

Od roku 2001 se zabýváme hlouběji spisy sv. Františka, jejichž nový kvalitní překlad pořídil otec Bonaventura.

Jak většina dětí dospívá a přestává s námi jezdit, společenství se opět spojuje. V roce 2006 má MBS 23 členů s trvalou profesí.

Od roku 2007 přebírá  funkci duchovního asistenta otec Dismas Tomaštík OFMCap.

Závěrem – co pro nás naše společenství znamená? Formuje náš život a učí cestě za Pánem, dává nám bohatství stejně smýšlejících bratří a sester, kteří pro nás mají otevřené srdce v těžkých situacích které každému život na tomto světě přináší.